Menu
Obec Lidice
Lidice

Myslivecké sdružení Orel Lidice


Hlavní hon a poslední leč (2013)

Jako každý rok Myslivecké sdružení Orel Lidice pořádalo v prosinci Hlavní hon a Poslední leč, které jsou završením celoročního mysliveckého hospodaření. Jak už ze slova hospodaření vyplývá, nejde jen o jakousi obskurní zábavu, jak je mnohdy na myslivost nahlíženo.
Už v zákoně o myslivosti je jasně napsáno, že myslivost je soubor činností prováděných
v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost
směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního
kulturního dědictví. Jak je takováto činnost obtížná v dnešní době, kdy volná příroda v okolí
velkých měst vlastně neexistuje a volně žijící živočichové, mezi něž zvěř patří, jsou nuceni
měnit své chování, si málokdo dokáže představit.
Na jedné straně dochází k úhynům, způsobeným zvěří, škodící myslivosti a civilizačními faktory, na druhou stranu jsou druhy zvěře, kterým právě takovýto stav krajiny vyhovuje. Myslivci pak v této situaci musí na prvním místě zvěř chránit a cílevědomě chovat. Lovit a přivlastňovat si ulovenou zvěř, jak také zákon říká, tak mohou až na posledním místě.
Není tedy divu, že drtivá většina myslivců nehledí na myslivost a na zvěř jako na zdroj své
obživy, jak tomu ostatně v historii, snad jen s výjimkou prvobytně pospolné společnosti, nikdy
nebylo. Není to možné už z toho důvodu, že zvěře je málo a několik ulovených kusů skončí
vylosováno u hostů myslivecké zábavy. 

Naším cílem také není a nemůže být provozování myslivosti jenom privilegovanou skupinou lidí. Členy MS Orel Lidice jsou tak především ti, které myslivost baví a mnohdy u nich přirozeně navazuje na jejich pracovní činnost, lépe by bylo říci na jejich povolání. Záměrně píšu povolání hospodáře, neboť si myslím, že to vystihuje skutečnost lépe než název podnikatel, neboť právě hospodář, ať už v zemědělství, v myslivosti, nebo v jiném výrobním odvětví, není jenom tím, kdo sklízí, ale především tím, kdo hospodaří. Pochopitelně jen špatný hospodář nechá zkazit plody své celoroční práce. Tak i v myslivosti je podzimní období časem lovu, kdy ale nejde jen o ulovení zvěře, ale právě o cílenou činnost za účelem regulace stavů zvěře před nadcházející zimou. Pokud by se tak nestalo, došlo by ke škodám na polních, lesních a zahradních porostech a přemnožená zvěř by snadněji podléhala infekcím, takže na konci zimy by její stavy byly prakticky stejné, jako když je rozumně lovena. Lov je tedy již jen vyvrcholením celoroční myslivecké práce.

Již před mnoha lety vznikla v našem mysliveckém sdružení tradice, kdy právě
na Hlavním honu si připomínáme, že nejsme nějakou ze společnosti vytrženou skupinou lidí.
Kladením věnců si připomínáme nejen památku lidických mučedníků, jako skupiny lidí, kteří byli obětováni zrůdné ideologii, ale také to, že to byli naši předci a příbuzní, a že stačilo jen málo, a mnozí z nás by zde dnes nebyli. Připomínáme si také to, jak je důležité, aby každý jednotlivec, kterému není lhostejný osud nejen našeho národa, ale i všech slušných a tzv. obyčejných lidí vůbec, udělal na svém místě každý den alespoň něco málo i pro druhé. Připomínáme si v neposlední řadě i to, jakými různými způsoby mohou být použity zbraně a jak je důležité s nimi řádně zacházet.

Kladení věnců proběhlo v sobotu 7. prosince, provedli je přítel p. Václav Hanf a přítel
p. Jaromír Šilhán, doprovodilo je troubení smuteční fanfáry a zúčastnilo se jej na šedesát
přátel myslivosti. Nemyslím, že je potřeba si do nového kalendářního, ale i toho mysliveckého roku, přát jen vše nejlepší. Přejme sobě i všem našim spoluobčanům hlavně dobré zdraví, hodně štěstí a nám všem hodně pochopení pro sebe navzájem, neboť lidská společnost může přetrvat jen tehdy, bude-li postavena na spolupráci, pochopení a toleranci, ne však na sobectví a netečnosti.


Myslivosti zdar!
Ing. Jiří Kožmín, honební starosta a jednatel
mysliveckého sdružení Orel Lidice

Zdroj a plná verze včetně fotografií: Zpravodaj OU LIdice 2/2014